Rozsudok ,
Zmenené Judgement was issued on Wednesday, May 24, 2018

Súd: Okresný súd Prešov
Spisová značka: 9Pc/14/2016

Identifikačné číslo súdneho spisu: 8116222514
Dátum vydania rozhodnutia: 24. 05. 2018
Meno a priezvisko sudcu, VSÚ: JUDr. Rastislav Sikorjak

ECLI: ECLI:SK:OSPO:2018:8116222514.4

ROZSUDOK V MENE

SLOVENSKEJ REPUBLIKY

Okresný súd Prešov samosudcom JUDr. Rastislavom Sikorjakom v právnej veci žalobkyne: V. B., N..

X.X.XXXX, A. M. B., N. XX, právne zastúpená: JUDr. Dáša Komková, advokátka so sídlom v Prešove,
Hlavná 27, proti žalovanému: P. B., N.. XX.X.XXXX, A. Q. XXX, právne zastúpený: JUDr. Miloš Hnat,
advokát so sídlom Tkáčska 2, 080 01 Prešov, o vyporiadanie BSM, takto

r o z h o d o l :

I. Z majetku patriaceho do bezpodielového spoluvlastníctva strán sporu sa do výlučného vlastníctva AN.
B., T.. B., N.. XX.XX.XXXX, T.. Č.. XXXXXX/XXXX, A. V.P. XXX, Q. prikazujú:
a) hnuteľné veci:
§ spálňa pozostávajúca z manželskej postele a dvoch skríň v hodnote 100 €,

§ obývacia stena v hodnote 150 €,
§ rohová lavica v hodnote 50 €,
§ televízor v hodnote 50 €,
b) nehnuteľnosť rodinný dom súp. č. 510, postavený na parcele 226/3 v k. ú. V., obec Q., okres B.,
zapísaný na LV č. XXXX v hodnote 32 704,80 €.

Do výlučného vlastníctva V. B., T.. X., N.. XX.XX.XXXX, A. N. XX, B. sa prikazujú:

a) hnuteľné veci:
§ práčka AEG v hodnote 100 €,
§ fritéza v hodnote 20 €.

II. Na vyrovnanie podielov je P. B. povinný vyplatiť V. B. sumu 15 336,22 €, a to v lehote 6 mesiacov
odo dňa právoplatnosti tohto rozsudku.

III. Žiadny z účastníkov nemá právo na náhradu trov konania.

o d ô v o d n e n i e :

1. Návrhom došlým súdu dňa 04.11.2016 sa žalobkyňa domáhala vyporiadania bezpodielového
spoluvlastníctva manželov vo vzťahu k žalovanému, pričom manželstvo zaniklo rozvodom.
1.1. V návrhu uviedla, že počas trvania manželstva do bezpodielového spoluvlastníctva nadobudli
rodinný dom v Q. súp. č. XXX, stojaci na parc. XXX/X, zapísaný na LV XXXX, k. ú. V., správa katastra B..
Pozemok, na ktorom je dom postavený, darovali rodičia žalovanému. Dom bol dokončený v roku 1999 a
ohodnotila ho sumou 80 000 €. Predmetom vyporiadania ďalej urobila motorové vozidlo Felicia, spálňu,
obývaciu stenu, rohovú lavicu v kuchyni a televízor. V návrhu ďalej uviedla, že zo spoločnej domácnosti

sa odsťahovala v roku 2012 z dôvodu povahových nezhôd v manželstve ako aj fyzického napadnutia
žalovaným. Z uvedeného dôvodu preto podala aj návrh na rozvod manželstva. Jej návrh na vyporiadanie
BSM bol taký, že dom sa spolu s hnuteľnými vecami prikáže do výlučného vlastníctva žalovanému oproti
vyplateniu vyporiadacieho podielu vo výške 45 000 €.2. Žalovaný sa k žalobe prvýkrát vyjadril podaním doručeným súdu dňa 07.03.2017 (č. l. 16), v ktorom
uviedol, že nesúhlasí s hodnotou domu 80 000 € tak ako bola uvedená žalobkyňou v žalobe. Rovnako

nesúhlasil ani so zostatkovou hodnotou ostatných vecí, ktoré navrhla žalobkyňa vyporiadať. Predmetom
vyporiadania bezpodielového spoluvlastníctva oproti veciam navrhnutých žalobkyňou urobil naviac aj
práčkuAEGafritézuMoulinex.Uviedol,žežalobkyňasazospoločnejdomácnostiajzdomuodsťahovala
v roku 2012. Odvtedy sa o údržbu domu nestarala, neprispievala vôbec na opravy ani na daň z
nehnuteľností. Nepodieľala sa ani na splácaní úveru a pôžičiek na výstavbu a údržbu domu. Žalobca

ďalej uviedol, že pred sobášom mal našetrených 100 000,- Sk, ktoré investoval do stavby domu a na
nákupstavebnéhomateriálumuprispeliajrodičiasumou140000,-Sk.Vroku2008spolusexmanželkou
zobrali úver od Prvej stavebnej sporiteľne vo výške 250 000,- Sk, pričom ku dňu rozvodu manželstva
zostala nesplatená časť úveru vo výške 2 263 €, ktorú splatil sám v januári 2015.

3. Súd vo veci opakovane pojednával, vykonal dokazovanie obsahom listín tvoriacich súdny spis ako aj

znaleckým posudkom a zistil nasledujúce:
3.1. Manželstvo strán sporu bolo rozvedené rozsudkom Okresného súdu Prešov č. k. 36P/5/2014-53,
ktorý nadobudol právoplatnosť dňa 08.08.2014. Z výpisu z LV č. XXXX súd zistil, že na parcele č. XXX/
X v k. ú. V.Ľ., sa nachádza rodinný dom, ktorý je podľa nesporných tvrdení strán sporu v bezpodielovom
spoluvlastníctve týchto osôb. Pokiaľ ide o parcelu, na ktorej je dom postavený ako aj súvisiace parcely

tvoriace okolie domu a užívané spolu s ním, tieto sú vo výlučnom vlastníctve žalovaného.
3.2. Žalovaný v rámci prílohy vyjadrenia k žalobe predložil znalecký posudok č. 50/2008, podľa ktorého
všeobecná hodnota rodinného domu, ktorý má byť predmetom vyporiadania predstavuje 1.023.627,22,-
Sk. Zároveň žalobca predložil potvrdenie Prvej stavebnej sporiteľne o tom, že v januári 2015 splatil dlh
vo výške 2 263 €.

3.3. Výzvou zo dňa 23.03.2017 (č. l. 25) súd vyzval žalovaného, aby preukázal, že mal pred uzavretím
manželstva našetrenú sumu 100 000,- Sk a že ju použil na stavbu rodinného domu a rovnako, aby
preukázal, že mu bolo zo strany rodičov darovaných 140 000,- Sk, ktoré taktiež použil na stavbu
rodinného domu. Žalovaný súdu zaslal rôzne účtovné doklady o úhradách za materiál. Súd ďalej výzvou
zo dňa 02.06.2017 (č. l. 31) vyzval žalovaného, aby tento preukázal potvrdením z banky, alebo iným

zrejmým spôsobom, že z času pred uzavretím manželstva mal k dispozícii 100 000,- Sk a že jeho
rodičia mali k dispozícii 140 000,- Sk. Na túto výzvu reagoval žalovaný podaním doručeným súdu dňa
13.06.2017 (č. l. 32), v ktorom uviedol, že v Slovenskej sporiteľni, kde mal na vkladnej knižke predmetnú
sumu, mu pracovníčka povedala, že nemôže také potvrdenie vyhotoviť, pretože od zrušenia účtu už
uplynula veľmi dlhá doba a informácie o takýchto účtoch by im mohla poskytnúť NBS, avšak potvrdenie

by potom mohli vydať iba na vyžiadanie súdom. To isté sa týka peňažných prostriedkov jeho rodičov.
3.4. Podaním doručeným súdu dňa 11.08.2017 (č.l. 41) žalovaný súdu predložil potvrdenie o tom, že k
08.08.2014, čiže k právoplatnosti rozsudku o rozvode, dlh zo zmluvy o medziúvere a stavebnom úvere
predstavoval výšku 2 262,36 €.

4. Na pojednávaní konanom dňa 07.09.2017 došlo k ustáleniu hodnoty hnuteľných vecí, ktoré boli
predmetom vyporiadania. Strany sporu sa na ich cene zhodli nasledujúco: motorové vozidlo Felicia -
300 €, spálňa - 100 €, obývacia stena - 150 €, rohová lavica v kuchyni - 50 €, televízor - 50 €, práčka
AEG - 100 € a fritéza - 20 €. Na tomto pojednávaní žalovaný znova zopakoval, že mal k dispozícii spred
manželstva sumu 100 000,- Sk a počas stavby rodinného domu mu rodičia darovali 140 000,- Sk. Právna

zástupkyňa žalobkyne uviedla, že tieto sumy nemá za preukázané a zároveň uviedla, že aj žalobkyňa
mala spred manželstva nasporených 100 000,- Sk vo forme vkladových listov. Uvedené však žiadnym
spôsobom nepreukázala.

5. Na určenie hodnoty rodinného domu, ktorý sa stal predmetom vyporiadania vzhľadom na rozdielne

tvrdenia strán sporu, pribral súd do konania znalca J.. P. R., ktorý vyhotovil znalecký posudok č.
164/2017. Z tohto znaleckého posudku je zrejmé, že znalec určil hodnotu rodinného domu vo výške
40 800 €. V rámci znaleckého posudku ohodnocoval aj príslušenstvo rodinného domu a to studňu,
vodovodnú prípojku, domácu vodáreň, kanalizačnú prípojku, prípojku plynu, elektrickú prípojku a
vonkajšie a predložené schody s povrchom z cementového poteru. Tu musí súd konštatovať, že do ceny

rodinného domu zahrnul iba hodnotu vonkajších a predložených schodov, pretože tie tvoria jeho súčasť.
Pokiaľ ide o studňu, vodovodnú prípojku, domácu vodáreň, kanalizačnú prípojku, prípojku plynu a
elektrickú prípojku, tie sú napriek tomu, že majú povahu príslušenstva k rodinnému domu, samostatnýmivecami, a keďže predmetom vyporiadania urobené neboli, súd ich v rámci vyporiadania BSM vyporiadať
nemohol. Okresný súd poukazuje na rozhodnutia NS ČR pri obdobnej právnej úprave ako je v SR a to
- sp. zn. 22 Cdo/1785/2014: Soudnímu řízení o vypořádání mohou být podrobeny jen ty součásti

zákonného majetkového společenství manželů, u kterých došlo k uplatnění požadavku na soudní
vypořádání ve lhůtě tří let od zániku zákonného majetkového společenství.
- sp. zn. 22 Cdo/1644/2005 - Předmětem sporu bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
(uplatniteľné vzhľadom na obdobnosť aj pri vyporiadaní BSM, pozn. súdu) k nemovitostem uvedeným
v žalobě a posléze i ve výroku rozhodnutí; příslušenství, které je jinak samostatnou věcí, účastníci

předmětem řízení neučinili a proto nelze soudu vytýkat, že se jím nezabýval. Jestliže by soud vyšel při
stanovení ceny nemovitostí z ceny, za kterou by bylo možno nemovitosti prodat i s tímto příslušenstvím,
šlo by o nesprávné skutkové zjištění; tuto námitku lze uplatnit v dalším řízení.
- sp. zn. 22 Cdo 2517/2006 - Jestliže soud učiní předmětem zrušení a vypořádání podílového
spoluvlastnictví i nemovitost, ohledně níž to žádný z účastníků nenavrhoval, pak i v případě, že jde o
příslušenství jiné vypořádávané nemovitosti, zatíží tím řízení vadou, která měla za následek nesprávné

rozhodnutí ve věci. Předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem však mohou být pouze
takové věci, které účastníci k vypořádání navrhnou a označí je v žalobním návrhu s tím, že právě k
nim chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit. To platí i pro nemovitosti, které - byť jsou příslušenstvím věci
hlavní - mají povahu samostatné věci v právním smyslu. Pokud tedy soud odvolací učinil předmětem
vypořádání podílového spoluvlastnictví i jinou nemovitost (jiné nemovitosti), ohledně níž (nichž) žádný

z účastníků vypořádání podílového spoluvlastnictví nenavrhoval, pak (bez ohledu na skutečnost, zda
tomu bylo proto, že v podílovém spoluvlastnictví účastníků nebyla, nebo proto, že k ní účastníci podílové
spoluvlastnictví chtějí zachovat), překročil meze návrhu na zahájení řízení (žaloby) a tím zatížil řízení
vadou, která měla vliv na správnost rozhodnutí ve věci.
5.1. Rovnako súd poukazuje aj na dielo Králík, M. - Věcná práva podle starého a nového občanského

zákoníku.Uplatňovánínárokuarozhodovaníonich(procesníahmotněprávnísouvislosti),Praha:Leges,
2014, kde na strane 435 autor (sudca NS SR) nadväzujúc na vyššie citovanú judikatúru uvádza - Jestliže
tyto věci účastníci výslovně neučiní předmětem řízení (ačkoliv předmětem řízení učiní věc hlavní),
nemůže soud o zrušení a vypořádaní spoluvlastnictví k těmto věcem rozhodnout. Pokud tak přesto
učiní, zatíží řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (rozsudek Nejvyššího

soudu České republiky ze dne 22. října 2007, sp. Zn. 22 Cdo 2517/2006 - Soudní rozhledy, 2009, č. 12,
str. 468). Důsledek takového postupu se v praxi projevuje ještě v jedné rovině. Často účastníci řízení
učiní předmětem řízení věc hlavní (např. hospodářskou usedlost) a v rámci zjišťování její obvyklé ceny
soudci zadají znalecký úkol znalci potud, aby určil obecnou cenu takové nemovitosti. Znalec poměrně
často nad rámec znaleckého úkolu provede ocenění předmětu řízení a současně ocení i „věci“ s tím

spojené, které mohou mít charakter věcí v právním slova smyslu, ale které účastníci neučinili předmětem
řízení (vedlejší stavení, kolny, garáže, stáje, ploty apod.). Soudy pak přejímají ocenění všech znalcem
ohodnocených věcí, ačkoliv předmětem řízení je pouze část z nich, v důsledku čehož při stanovení výše
přiměřené náhrady nevychází z obecné ceny předmětu řízení, ale z ceny vyšší.

6. Na pojednávaní konanom dňa 24.05.2018 strany sporu zotrvali na svojich vyjadreniach. Žalovaný
ďalej uplatňoval ako vnos sumu 100 000,-Sk tvrdiac, že ju mal nasporenú pred manželstvom. Žiadnym
spôsobom však túto sumu nepreukázal, pričom ani nenavrhol vykonanie dôkazu tým spôsobom, aby súd
sivyžiadalpotvrdenieodbankyovýškejehopeňažnýchprostriedkovnavkladnejknižkekudňuuzavretia
manželstva. Na preukázanie investícii do stavby rodinného domu predložil rôzne faktúry o úhrade

stavebného materiálu, pričom je však potrebné zdôrazniť, že táto suma nie je vnosom, ale vnosom by
bola hodnota materiálu v čase zabudovania do rodinného domu, pričom súd poukazuje na rozhodnutie
NS ČR 22Cdo/820/2003 - „Podle § 150 věty druhé ObčZ je při vypořádání BSM každý z manželů
oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek. Z formulace
tohoto ustanovení zřetelně vyplývá, že je správný názor dovolatele, že nárok na úhradu toho, co bylo

vynaloženo na společný majetek, je založen v okamžiku, kdy byl oddělený majetek jednoho z manželů
takto vynaložen, i když jej lze samozřejmě uplatnit až po zániku BSM v souvislosti s jeho vypořádáním.
Má-li tento vnos z odděleného majetku podobu finančního plnění (např. je-li částečně použito úspor
jednoho z manželů na koupi věci, která patří do BSM), dochází k němu již v okamžiku koupě věci a
při stanovení náhrady ve smyslu § 150 věty druhé ObčZ se vychází z výše takto vynaložené finanční

částky. Naproti tomu ke vnosu, který nemá finanční charakter, ale charakter věcného plnění (typicky
právězabudovánívěci,náležejícívlastnickyjednomuzmanželů,dospolečnéstavby),nedocházívdobě,
kdy se tento manžel stal vlastníkem věci, jež byla posléze vynaložena na společný majetek, nýbrž až v
okamžiku, kdy se tak skutečně stane, tedy vždy později, mnohdy se značným časovým odstupem. Ažvynaložením takovéto věci na společný majetek pozbývá tento manžel svého vlastnického práva k ní, a
tak pro stanovení výše náhrady je podstatná hodnota vynaložené věci právě v tomto okamžiku. Pokud
tedy soud prvního stupně vycházel při stanovení výše náhrady, na kterou má žalovaný při vypořádání

právo, z ceny, za niž v době před vznikem BSM účastníků zakoupil stavební materiál, a nikoli z ceny
tohoto materiálu v době, kdy byl zabudován do stavby společného domu, pochybil a rovněž tak pochybil
odvolací soud, když shledal tento jeho postup správným.“
6.1. Hodnotu tohto materiálu v čase zabudovania do rodinného domu žalovaný nepreukázal, pričom
je potrebné zdôrazniť, že manželstvo bolo uzavreté dňa 06.04.1989 a predložené doklady o nákupe

materiálu sa týkajú obdobia od roku 1994. Súd teda (odhliadnuc od vyššie uvedeného) nemá za
preukázané, že suma 100 000,- Sk bola sumou z výlučného majetku žalovaného a to vzhľadom na
odstupčasu,ktorýuplynuloduzavretiamanželstvadotvrdenéhopoužitiatýchtofinančnýchprostriedkov.
Rovnako súd nepovažoval za dostačujúce ani svedectvo otca žalovaného o poskytnutí sumy 140
000,- Sk, pretože jednak nebolo preukázané, že túto sumu otec žalovaného k dispozícii mal (napríklad
návrhom na vykonanie dôkazu o sume na vkladnej knižke alebo inej forme účtu, preukázaním dokladov

o zárobkoch otca žalovaného, prípadne aj matky žalovaného a o možnosti odkladania peňazí vzhľadom
na náklady na živobytie a pod.) a jednak rovnako bolo potrebné aj preukázať na aký materiál boli tieto
prostriedky vynaložené a znova preukázať hodnotu materiálu v čase zabudovania. Súd teda robí v tejto
otázke záver, že žiaden vnos týkajúci sa prostriedkov nadobudnutých pred uzavretím manželstva zo
strany žalovaného nemohol v jeho prospech započítať.

6.2. Žalovaný ďalej naznačoval, že by mala byť určená disparita podielov z dôvodu, že žalobkyňa
opustilaspoločnúdomácnosťvrátanedetístým,žeuvedenáskutočnosťbymalabyťzohľadnenáprávev
určení väčšieho podielu na spoločnom majetku na strane žalovaného. Z rozvodového rozsudku vyplýva,
že v čase rozvodu manželstva mali strany sporu maloleté deti, a to F., nar. XX.XX.XXXX a V., nar.
XX.XX.XXXX, pričom maloletá F. bola zverená do osobnej starostlivosti žalovaného ako otca, a maloletý

V. B. do osobnej starostlivosti žalobkyne ako matky. Žiadne iné dôvody, ktoré by mali viesť k disparite
podielov žalovaný neuvádzal, pričom preto, aby súd k disparite podielov pristúpil, tvrdenia žalovaného
neboli dostatočné a naviac neboli podložené žiadnymi dôkazmi. Súd má za to, že dôvody rozpadu
manželstva vrátane starostlivosti o domácnosť a maloleté deti, môžu byť dôvodom disparity podielov,
avšak musí ísť o skutočnosti dostatočne výrazné preto, aby sa nepriaznivo prejavili na strane jedného z

manželov vo vzťahu k bezpodielovému spoluvlastníctvu manželov. V uvedenom prípade táto skutočnosť
preukázaná nebola, preto súd k disparite nepristúpil.

7. Pokiaľ ide o samotné vyporiadanie bezpodielového vlastníctva, súd masu BSM ustálil takto: spálňa
(manželskáposteľ+2skrine)-100€,obývaciastena-150€,rohoválavica-50€,televízor-50€,práčka

AEG - 100, fritéza - 20 €, hnuteľné veci teda spolu v hodnote 470 €. Do vyporiadania bezpodielového
spoluvlastníctva nezahrnul súd motorové vozidlo Felicia, ktoré síce existovalo v čase zániku manželstva,
ale už nie v čase jeho vyporiadania, preto predmetom vyporiadania nemohlo byť, pričom nemožno klásť
za vinu žalovanému, ktorý predmetné vozidlo používal, že došlo k jeho zániku, keďže z hľadiska jeho
veku (23 rokov) bolo logické, že vozidlo sa už ďalej nepoužívalo, a preto bolo zošrotované, pričom ešte

za zošrotovanie žalovaný musel vynaložiť svoje finančné prostriedky. Súd poukazuje na rozhodnutie NS
ČR sp. zn. 22Cdo/5655/2015: „Podmínkou vypořádání věcí v řízení o vypořádání SJM je to, že v době
rozhodnutí soudu existují a že v době zániku společného jmění tvořily jeho součást. Jestliže věc ke dni
vypořádání neexistuje a jeden z účastníků zavinil, byť i z nedbalosti, její zánik, nelze ji již do vypořádání
zahrnout, je však třeba přihlédnout k této skutečnosti při stanovení výše podílu, neboť jde o pochybení při

hospodaření se společným majetkem, snižující zásluhy na jeho udržení.“ Ďalej predmetom vyporiadania
bol vnos žalovaného vo výške 2 262,36 €, ako aj rodinný dom v hodnote 40 881 €.
7.1. Pokiaľ ide o rodinný dom, z judikatúry uvedenej nižšie v tomto bode je zrejmé, že rodinný dom, ktorý
je v bezpodielovom spoluvlastníctve manželov, avšak postavený na pozemku jedného z manželov, a
to toho, ktorému sa prikazuje do výlučného vlastníctva, musí mať logicky nižšiu hodnotu ako by mal v

prípade, ak by bol postavený na pozemku, ktorý patrí do BSM. Keďže znalec nebol schopný ani na výzvu
súdu určiť cenu rodinného domu s prihliadnutím na uvedené skutočnosti, súd použijúc voľnú úvahu
znížil hodnotu rodinného domu o 20 % (a teda znížil výšku vyporiadacieho podielu), pričom považuje
toto zníženie za minimálne vzhľadom na to, že rodinný dom, ktorý je v bezpodielovom spoluvlastníctve
manželov by bol za okolnosti, ktorá nastala a teda, že sa nachádza na pozemku vo výlučnom vlastníctve

jedného z manželov, prakticky tretej osobe nepredajný.
Podľa NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2746/2009 - Určení výše
přiměřené náhrady v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je otázkou právní.Stanovení obvyklé ceny věci tvořící základ pro určení výše přiměřené náhrady v řízení o zrušení a
vypořádání podílového spoluvlastnictví představuje otázku skutkovou.
Podľa NS ČR sp. zn. 22 Cdo 367/2013 - Jestliže se na pozemku ve výlučném vlastnictví jednoho

z manželů nachází stavba ve společném jmění manželů, je obecná cena takové stavby dotčena
skutečností, že se nachází na pozemku, jenž nesdílí vlastnický režim stavby, a tato okolnost může
ovlivňovat obecnou (tržní) cenu, a to zejména při úvaze o prodeji třetí osobě, která by byla zcela
odlišná od vlastníka pozemku. Při stanovení ceny společného domu stojícího na pozemku ve výlučném
vlastnictví toho z manželů, kterému má být dům přikázán, nestačí, že se od obvyklé ceny celého objektu

(tedy domu s pozemkem) odečte cena pozemku; to, že vlastnictví domu a pozemku není zcela totožné je
totiž právní závadou (i když nejde o stavbu neoprávněnou, právní pozice vlastníka domu je tím nesporně
dotčena). I tato skutečnost musí být při ocenění domu zohledněna. V řízení o zrušení a vypořádání
podílového vlastnictví k domu, stojícím na pozemku, jehož výlučným vlastníkem je jen jeden ze
spoluvlastníků, musí soud k uvedené skutečnosti snižující celkovou cenu domu přihlédnout a zohlednit ji
přistanovenívýšenáhradyzavyloučenízespoluvlastnictví.Ustanoveníobčanskéhozákoníkuupravující

společné jmění manželů jsou ustanoveními upravujícími bezpodílové spoluvlastnictví (k tomu srovnej
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. července 2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004, uveřejněný v Souboru
civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 2906). Za trvání
společného jmění podíly manželů na společné věci neexistují (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 28. listopadu 2002, sp. zn. 20 Cdo 211/2002, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí

a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 1578). Uvedené závěry týkající se
podílového spoluvlastnictví jsou použitelné i pro vypořádání společného jmění manželů potud, že jestliže
se na pozemku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů nachází stavba ve společném jmění manželů
(bezpodílovém spoluvlastnictví), je obecná cena takové stavby dotčena skutečností, že se nachází na
pozemku, jenž nesdílí vlastnický režim stavby, a tato okolnost může ovlivňovat obecnou (tržní) cenu, a

to zejména při úvaze o prodeji třetí osobě, která by byla zcela odlišná od vlastníka pozemku. Jestliže je
stavba přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného, jde o situaci, kdy je ze spoluvlastnického režimu
vylučována žalobkyně, tj. dosavadní spoluvlastnice stavby nacházející se na pozemku ve vlastnictví
třetích osob. Je proto namístě, aby obecná cena stavby v takovém případě reflektovala skutečnost, že
se nachází na cizím pozemku. Majetková újma, způsobená žalobkyni, je tak nižší, než by byla v případě,

že by šlo o dům na pozemku, ke kterému by měla (spolu)vlastnické právo. Jinak řečeno, jde o to nahradit
to, o co žalobkyně přichází, nikoliv rozdělit výhodu, kterou fakticky získá žalovaný tím, že jde o dům
na pozemku jeho rodičů. To znamená, že při stanovení ceny společného domu stojícího na pozemku
ve výlučném vlastnictví toho z manželů, kterému má být dům přikázán, nestačí, že se od obvyklé ceny
celého objektu (tedy domu s pozemkem) odečte cena pozemku; to, že vlastnictví domu a pozemku není

zcela totožné je totiž právní závadou (i když nejde o stavbu neoprávněnou, právní pozice vlastníka domu
je tím nesporně dotčena). I tato skutečnost musí být při ocenění domu zohledněna.“
Podľa NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3924/2007 - “má-li být účastníku vylučovanému ze spoluvlastnictví
poskytnuta přiměřená náhrada odpovídající majetkové újmě, která mu nastane v důsledku zániku

podílového spoluvlastnictví, je třeba vzít v úvahu všechny významné okolnosti, které mají vliv na
stanovení obvyklé ceny věci, která je i cenou „tržní“. V řízení o zrušení a vypořádání podílového
spoluvlastnictvíkdomustojícímunapozemku,jehožvýlučnýmvlastníkemjejenjedenzespoluvlastníků,
musí soud k uvedené skutečnosti snižující celkovou cenu domu přihlédnout a zohlednit ji při stanovení
výše náhrady za vyloučení ze spoluvlastnictví.”

8. Pri svojom rozhodovaní vychádzal súd z nasledujúcich právnych úvah:
Podľa § 143 OZ - V bezpodielovom spoluvlastníctve manželov je všetko, čo môže byť predmetom
vlastníctva a čo nadobudol niektorý z manželov za trvania manželstva, s výnimkou vecí získaných
dedičstvom alebo darom, ako aj vecí, ktoré podľa svojej povahy slúžia osobnej potrebe alebo výkonu

povolania len jedného z manželov, a vecí vydaných v rámci predpisov o reštitúcii majetku jednému
z manželov, ktorý mal vydanú vec vo vlastníctve pred uzavretím manželstva alebo ktorému bola vec
vydaná ako právnemu nástupcovi pôvodného vlastníka.
Podľa § 148 ods.1 OZ - Zánikom manželstva zanikne i bezpodielové spoluvlastníctvo manželov.
Podľa § 149 ods.1 OZ - Ak zanikne bezpodielové spoluvlastníctvo, vykoná sa vyporiadanie podľa zásad

uvedených v § 150.
Podľa § 150 OZ - Pri vyporiadaní sa vychádza z toho, že podiely oboch manželov sú rovnaké. Každý z
manželov je oprávnený požadovať, aby sa mu uhradilo, čo zo svojho vynaložil na spoločný majetok, a je
povinný nahradiť, čo sa zo spoločného majetku vynaložilo na jeho ostatný majetok. Ďalej sa prihliadnepredovšetkým na potreby maloletých detí, na to, ako sa každý z manželov staral o rodinu, a na to, ako
sa zaslúžil o nadobudnutie a udržanie spoločných vecí. Pri určení miery pričinenia treba vziať tiež zreteľ
na starostlivosť o deti a na obstarávanie spoločnej domácnosti.

8.1. Zánikom manželstva dochádza zo zákona k zániku bezpodielového spoluvlastníctva manželov ako
majetkového spoločenstva, ktorého vznik a trvanie je viazané na existenciu manželstva. Predmetom
BSM môžu byť len veci, preto predpokladom ich vyporiadania je to, že boli súčasťou BSM a
v čase vyporiadania existujú. Napriek tomu, že predmetom BSM nie sú pohľadávky a záväzky
manželov viažuce sa k ich hospodáreniu počas BSM, v súdnej teórii a praxi panuje zhoda na

tom, že analogicky podľa ustanovení o BSM treba vyporiadať aj tieto. 8.2. Podľa NS ČR sp.
zn. 22Cdo 4072/2010 - „Pohledávka toho z manželů, který ze svého výlučného majetku něco
vynaložil na majetek ve společném jmění manželů, nesměřuje vůči druhému z manželů, ale vůči
celé mase společného jmění, jehož skutečná hodnota je nižší o výši vnosu. Proto při stanovení
výše vyrovnávacích podílů nelze hodnotu vnosu odečítat od částky, kterou by měl účastník zaplatit
druhému. Postupem při vypořádání vnosu z výlučného majetku do společného jmění se zabývá

rozsudek NS z 28. 11. 1969, sp. zn. 8 Cz 36/69 (R 57/1970), ve kterém se uvádi: „To, co každý z manželů
vynaložil ze svého na společný majetek, má mu být uhrazeno ze společného majetku druhým
manželem, však jen ve výši, která odpovídá poměru velikosti podílu, kterého se každému z
nich dostává z bezpodílového spoluvlastnictví. Jestliže tedy okresní soud vycházel z toho, že podíly účastníků na
bezpodílovém spoluvlastnictví jsou stejné a že na získání majetku, který náležel do tohoto
spoluvlastnictví a který byl oceněn na 37 938 Kčs, bylo z majetku odpůrkyně vynaloženo 3 000 Kčs,

pak nemohl krátit hodnotu podílu navrhovatele o tuto celou částku. To znamená, že nemohl dospět k
závěru, že navrhovateli náleží majetek v polovině hodnoty všeho majetku, který byl v bezpodílovém
spoluvlastnictví, zmenšený o částku 3 000 Kčs, tj. v hodnotě 15 969 Kčs, a odpůrkyni majetek v
polovině hodnoty všeho majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví, zvětšený o tuto částku, tj.
v hodnotě 21 969 Kčs, poněvadž pak by podíly účastníků - i s přihlédnutím k částce, kterou odpůrkyně

vynaložila ze svého - nebyly stejné. Okresní soud měl postupovat tak, že by celkovou hodnotu
majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví (37 938 Kčs) snížil o 3 000 Kčs, tj. o částku, kterou měla
odpůrkyně vynaložit na tento majetek ze svého; z toho měl navrhovatel dostat majetek v hodnotě
odpovídající polovině této částky, tj. v hodnotě 17 469 Kčs, a odpůrkyně - která částku 3 000 Kčs

vynaložila ze svého - majetek v hodnotě o 3 000 Kčs vyšší, tj. v hodnotě 20 469 Kčs. Stejně tak by bylo
třeba postupovat v případě, že by bylo prokázáno, že na koupi nemovitostí bylo použito peněz, které
navrhovatel získal půjčkou od svého otce za trvání manželství a které je sám povinen vracet.“
8.3. Masa BSM: hnuteľné veci 470 € + dom 32704,80 € (40881 € - 20%) - vnos žalovaného 2262,36 € =

30912,44 €. Podiel každého manžela predstavuje 1 = 15456,22 €, u žalovaného zvýšený o vnos 2262,36
€ (spolu mu tak patrí 17718,58 €). Žalovaný dostal hnuteľné veci v hodnote 350 € (veci, ktoré užíva od
rozvodu manželstva a má ich v držbe) + dom v hodnote 30912,44 €, spolu 33054,80 €. Keďže mu patrí
suma 17718,58 €, jeho preplatok predstavuje 15336,22 €. Žalobkyňa dostala hnuteľné veci v hodnote
120 € (veci, ktoré užíva od rozvodu manželstva a má ich v držbe). Keďže jej patrí suma 15456,22 €,

jej nedoplatok predstavuje 15336,22 €.
8.4. Žiadosť žalovaného o možnosť vyplatiť vyporiadací podiel v splátkach v období 3 rokov nemohol
súd akceptovať, pretože by tým bola poškodená žalobkyňa. Vzhľadom na výšku sumy však súd umožnil
žalovanému, aby vyporiadací podiel vyplatil v lehote 6 mesiacov, ktorú považuje súd za primeranú a
akceptovateľnú aj pre žalobkyňu.

9. Podľa § 251 C.s.p. - Trovy konania sú všetky preukázané, odôvodnené a účelne vynaložené výdavky,
ktoré vzniknú v konaní v súvislosti s uplatňovaním alebo bránením práva.
Podľa § 255 ods.1 C.s.p. - Súd prizná strane náhradu trov konania podľa pomeru jej úspechu vo veci.
Podľa § 262 ods.1 C.s.p. - O nároku na náhradu trov konania rozhodne aj bez návrhu súd v rozhodnutí,
ktorým sa konanie končí.

9.3. Keďže pomer strán sporu na vyporiadavanom majetku bol 1 pre každého a teda úspech na konaní
bol rovnaký, žiadna zo strán sporu nemá právo na náhradu trov konania.Poučenie:

Proti tomuto rozsudku je prípustné odvolanie. Podľa § 359 C.s.p. - Odvolanie môže podať strana, v ktorej
neprospech bolo rozhodnutie vydané.

Odvolanie sa podáva v lehote 15 dní od doručenia rozhodnutia na Okresnom súde Prešov v dvoch (2)
vyhotoveniach.
Podľa § 363 C.s.p. - V odvolaní sa popri všeobecných náležitostiach podania uvedie, proti ktorému
rozhodnutiu smeruje, v akom rozsahu sa napáda, z akých dôvodov sa rozhodnutie považuje za
nesprávne (odvolacie dôvody) a čoho sa odvolateľ domáha (odvolací návrh).
Podľa § 364 C.s.p. - Rozsah, v akom sa rozhodnutie napáda, môže odvolateľ rozšíriť len do uplynutia

lehoty na podanie odvolania.

Podľa § 365 C.s.p. - (1) Odvolanie možno odôvodniť len tým, že
a) neboli splnené procesné podmienky,
b) súd nesprávnym procesným postupom znemožnil strane, aby uskutočňovala jej patriace procesné

práva v takej miere, že došlo k porušeniu práva na spravodlivý proces,
c) rozhodoval vylúčený sudca alebo nesprávne obsadený súd,
d) konanie má inú vadu, ktorá mohla mať za následok nesprávne rozhodnutie vo veci,
e) súd prvej inštancie nevykonal navrhnuté dôkazy, potrebné na zistenie rozhodujúcich skutočností,
f) súd prvej inštancie dospel na základe vykonaných dôkazov k nesprávnym skutkovým zisteniam,

g) zistený skutkový stav neobstojí, pretože sú prípustné ďalšie prostriedky procesnej obrany alebo ďalšie
prostriedky procesného útoku, ktoré neboli uplatnené, alebo
h) rozhodnutie súdu prvej inštancie vychádza z nesprávneho právneho posúdenia veci.
(2) Odvolanie proti rozhodnutiu vo veci samej možno odôvodniť aj tým, že právoplatné uznesenie súdu
prvej inštancie, ktoré predchádzalo rozhodnutiu vo veci samej, má vadu uvedenú v odseku 1, ak táto

vada mala vplyv na rozhodnutie vo veci samej.
(3) Odvolacie dôvody a dôkazy na ich preukázanie možno meniť a dopĺňať len do uplynutia lehoty na
podanie odvolania.

Podľa § 366 C.s.p. - Prostriedky procesného útoku alebo prostriedky procesnej obrany, ktoré neboli

uplatnené v konaní pred súdom prvej inštancie, možno v odvolaní použiť len vtedy, ak
a) sa týkajú procesných podmienok,
b) sa týkajú vylúčenia sudcu alebo nesprávneho obsadenia súdu,
c) má byť nimi preukázané, že v konaní došlo k vadám, ktoré mohli mať za následok nesprávne
rozhodnutie vo veci alebo

d) ich odvolateľ bez svojej viny nemohol uplatniť v konaní pred súdom prvej inštancie.